Jdi na obsah Jdi na menu

04-Po nákupech

19. 9. 2013

  Chodíme od obchodu k obchodu a já pořád nemůžu najít to co hledám.

"Taky ne."
"Taky ne."
"Ne."
"Tady taky ne."
"Můžeš mi říct co vlastně hledáš?"zeptá se mě už dost netrpělivě Chikage. Povzdechnu si a bezmocně se zastavím uprostřed menšího náměstí.
"To nevím." Kage na mě vyvalí oči.
"Jak nevíš? Co nevíš?" Nadechnu se k odpovědi když v tom ji spatřím a okamžitě si vzpomenu na tu lahodnou chuť Akiho rtů. Ve výloze trůní obrovská plyšová jahoda s malinkatýma nožičkama a ručičkama. K tomu ještě měla velká kukadla, která roztomile koukala na ulici, jako by si přála, aby ji už konečně někdo koupil a odnesl si ji.
"Mám to."usměji ze široka a už valím k obchodu. Vtrhnu tam jak velká voda a vrhnu se k pultu.
"Kolik chcete za tu jahodu?"vyhrknu na vyděšeného prodavače.
"4067 jenů."špitne.
"Děláte si srandu? Jenom za plyšáka tolik?"začnu smlouvat. Chikageho to po půl hodině přestalo bavit a šel se posadit ven. Prodavač mi odporoval ještě další půl hodinku než cenu snížil až na 2033 jenů.
"Jak jsi je mohl přesvědčit aby ti ho prodali za polovinu?"žasne Kage.
"Přirozený talent."pokrčím rameny.
 
Ame Toketsu
 
"Božínku kolik těch učebnic ještě bude?"hudruje Aki. Popravdě toho už taky začínám mít tak akorát dost. Proběhli jsme už deset knihkupectví a sehnali jsme zatím jenom chemii a matematiku. Svalím se na nedalekou lavičku a povzdechnu si.
"Kdyby tu tak byl Kage. Ten by věděl kam jít."
"Nebo Mizu."připomene mi Aki.
"Stejně se divím, že jsme díky tobě ještě nezabloudili."nevěřícně zavrtí hlavou. Urazím se. Dobrá párkrát jsem špatně zahnul, ale co, to se stává.
"Ne na každém rozcestí."řekne Aki jako b mi četl myšlenky. Zamračím se a vstanu.
"Tak jdeme. Máme toho ještě spoustu."zavelím a vydám se zbůhdarma kupředu. Nejspíš by mě za chvíli zarazil Aki, ale než to udělá on, do někoho vrazím. Vzhlédnu a vidím toho kluka s blond vlasy a zelenými oči, který mě před tím sváděl a Chikage z něj šílel.
"Hups. Koho pak to tu máme?"zasměje se. Kluci z jeho party se přidají.
"Kdepak máš Kagínečka? A ty Mizuho?"probodne nás pohledem. Vypadá to, že Mizu mu ani tak nevadí jako spíš Kage. Hodlám něco odseknou, ale něčí známí hlas mě předběhne.
"Tady jsem Korínečku."zavrčí. Prudce se otočím a zahlédnu Chikageho, který čiší zlobou. Mizu s ním není, což Akiho vedle mě dost znervózní.
 
Mizu Warau
 
"Zanesu tu jahodu domů. Nehodlám se s ní vláčet po celém městě."oznámím Chikagemu. Jen kývne a jde někam, kde předtím zahlédl se pomotávat Koriho a tu jeho partu.  Hned jakmile se dostanu do domu, přes tu obrovskou jahodu to moc dobře nejde a pokládat ji nechci, ještě bude špinavá, a pak by nemohla k Akimu do postele, s ní složitě prolezu jedněmi dveřmi a pak druhými do mého pokoje. Tam ji uložím do pelíšku a spěchám za Kagem.
"Kdepak máš Kagínečka? A ty Mizuho?"ptá se zrovna Kori ironicky Ameho a Akiho. Ještě že sem Kage šel, jinak by to rozhodně nedopadlo dobře.
"Tady jsem Korínečku."zavrčí Kage z druhé strany hloučku.
"Jé já si tě nevšiml. A kde je tvůj věčný bodygard, který za tebe žehlí problémy?"uchechtne se Kori. Tak teď mě naštval. Já Kageho problému zásadně nežehlím, s žehličkou to trvá moc dlouho a často se připálí. Já Chikageho raději do jeho problémy rovnou hodím po hlavě, ať si to vyřeší.
"Tu jsem."zvolám bezstarostně. Kori se celkem lekne.
„Hoo. Tebe jsem si taky nevšiml.“zašklebí se. Povytáhnu obočí.
„Nepovídej. Já jsem si zase všiml, že sis nevšiml.“utrousím ironicky. Kori se nelibě usměje a mávne na ústup. Nejraději bych ho nakopl někam, kde by ho to hodně bolelo, ale ať si to Kage vyřeší sám. Ten ovšem pouze stojí na místě a dívá se z Koriho na Ameho a zpět.
„Jste v pohodě?“zeptám se a dojdu k nim. Jen kývnou a nechápavě se na mě podívají. Řekl bych jim to, ovšem potom by Chikage vykecal můj problém s Riem. Každý máme svůj problém, a každý si to řeší po svém. V tuto chvíli oba stejně. Mlčíme o tom. S povzdechem zavrtím hlavou.
„Ame stěhuješ se ke mně. Bez výmluv.“řekne najednou Chikage. Seknu po něm pohledem, ale vyhne se mu a zamíří směrem k domu.
„Ale...“
„Řekl jsem bez výmluv. Prosím Ame. Chci tě mít pod dozorem. Nechci aby se ti něco stalo.“zasténá s podtónem smutku a strachu. Ame se podívá po nás.
„Klidně si jdi. Já si s Mizuem vystačím.“usměje se Aki. Já pouze kývnu. Nemám k tomu co říct. Možná to tak bude i lepší. Jen doufám, že Kage zase něco nezesloní.
„Je to tak v pořádku?“otočí se na mě Aki když si Ame zbalí a Chikage mu věci odnese k němu.
„To nevím. Snad ano.“řeknu a zavřu domovní dveře.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář